Z pramenů
V polovině 13. století je Planá majetkem rožmberské větve Vítkovců - spolu s Litvínovicemi a Stradonicemi (dnešní Rožnov).
1260 - Vok z Rožmberka věnoval nově založenému klášteru cisterciáků ve Vyšším Brodě mimo jiná obdarování také jednu třetinu svých desátků odevzdaných mu poddanými ve vsi Planá.
1261 - Vok z Rožmberka přislíbil věnovat vyšebrodskému klášteru ves Planou - neuskutečnilo se a ves zůstala rožmberská.
1378 - Planá byla součástí panství Český Krumlov a příslušela ke statku hradu Dívčí Kámen.
Ves měla 11 lánů půdy, z každého se platil roční úrok 1 marka. Místo ruční roboty měli poddaní platit 6 grošů a 2 slepice nebo místo nich další dva groše.
Ve vsi byl mlynář s povinností platit na jaře a na podzim po 16 groších.
Rybář na řece Vltavě měl platit z rybolovu 42 grošů ročně.
1611 - Petr Vok z Rožmberka odkázal ves Planou Janu Hogenovi ze Švarcbachu (Švarcpachu), majiteli Černého Dubu.
1679 - Jindřich Václav Hogen odkázal statek Černý Dub spolu s Planou Václavu Farntíšku Kořenskému z Terešova na Ostolovském Újezdu. Dalšími majiteli Plané byli Václavovi synové.
1687 - Jan Lukáš Kořenský prodal Černý Dub, Homole a Planou s třemi poplužními dvory obci města České Budějovice za 40 400 zlatých. Od té doby je ves součástí městského statku až do roku 1849.
1849 - Planá se osamostatnila jako obec. Měla 25 stavení a 179 obyvatel, převážně německé národnosti.