Letiště Planá u Českých Budějovic
Letecký přístav v obci Planá, jen pár kilometrů od jihočeské metropole, jako státní civilní letiště a hlavní báze Jihočeského aeroklubu byl zprovozněn již od roku 1935, kdy zde začal výcvik záložních letců armády v rámci akce "Tisíc pilotů republice". V krizovém roce 1938 před Mnichovským paktem odtud za mobilizace operovaly stíhačky Avia B534, četnické letecké hlídky a "Haléřova letka" lehkých bombardovacích Letovů Š-328 od leteckého pluku 1. z Prahy-Kbel, pořízených z dobrovolné sbírky obyvatelstva, příznačně nazvané "Jižní Čechy armádě". Během fašistické okupace 1935-1945 stalo se rozšířené letiště jednou ze základen 8. stíhací letecké divize Luftwaffe, vystřídala se na něm kromě letecké školy řada denních a nočních stíhacích, bitevních, dopravních a týlových útvarů s desítkami různých typů letounů, proudové Me-262 nevyjímaje. V posledních měsících války se několikrát stalo cílem náletů spojeneckých letadel, likvidujících poslední zbytky nacistického letectva.
Zcela jinou kapitolu v poválečných dějinách letiště začali od 22. září 1945 psát příslušníci bývalé 312. čs. stíhací perutě RAF z Velké Británie, kteří sem byli přiděleni jako trvalá posádka 2. letecké divize. Rovněž motorový odbor českobudějovické odbočky Českého národního aeroklubu tady záhy našel své působiště pro výcvik sportovních pilotů. Od léta 1947 pak dvakrát denně spojovala České Budějovice s Prahou pravidelná linka Čs. aerolinií. Od roku 1948 zde byla dislokována jedna z osmi hlídek Bezpečnostního letectva a jako velmi zajímavá epizoda z tohoto období promítlo se do provozu letiště působení letky "Hagana", složené z letců nového izraelského státu, seznamujících se v praxi pod vedením zkušených čs. válečných pilotů s letouny Mk. IX. Spitfire a Avia S-199.
V důsledku zhoršení mezinárodní situace a vojenskopolitického tlaku vládnoucího režimu začala reorganizace celého čs. letectva, včetně budování základen v rámci systému protivzdušné obrany státu podle sovětského vzoru. Za tím účelem v roce 1950 zahájená generální přestavba celého letiště měla vytvořit technickomateriální předpoklady, aby se do těchto míst mohl o dva roky později přesunout 1. stíhací letecký pluk s bohatou historickou tradicí.